Aktivity se střídají podle ročních období, aktuálních svátků, počasí a plánovaných výprav do okolí. Náš běžný den ve školce vypadá přibližně následovně:
Denní rytmus
- 7:00 – 8:45 individuální činnosti s montessori pomůckami a volná hra
- 8:45 – 9:00 svačinka
- 9:00 – společný začátek programu: zahajovací písnička a informace ke dni
- 9:00 – 11:45 výprava do okolí, řízené a neřízené aktivity venku (logohrátky, tvoření, tématické činnosti, montessori pomůcky)
- 11:45 – 12:30 praktický život – hygiena, příprava na oběd, oběd, sklízení, předmývání nádobí)
- 12:45 – 14:30 příprava na odpočinek a odpočinek (nespáči mají klidové aktivity)
- 14:30 – 15:00 dílničky – kreativní, řemeslná, přírodovědná, hudební …
- 15:00 komunikační kroužek
- 15:30 praktický život – příprava svačinky
- 15:30 – 16:30 volná hra a předávání dětí
Každý den začíná volnou hrou a individuálními činnostmi s montessory pomůckami za podpory průvodce. Společně se vítáme v ranním kruhu písničkou. S dětmi vyrážíme do okolí, nejčastěji do lesíka a na louky. V tomto klidném prostředí děti mohou přirozeně rozvíjet všechny smysly a poznávat svět kolem sebe. Zkoumáme, pozorujeme, nasloucháme, hrajeme si, cvičíme a tvoříme v přírodě. Neexistuje špatné počasí, ale jen špatné oblečení. Děti milují sluníčko, ale také déšť bubnující na pláštěnku, křupavý sníh i zabahněné kaluže.
Po návratu se naobědváme a po náročném dni plném poznání, odpočíváme, čteme pohádky, pousloucháme relaxační hudbu či zvuk strun kytary. Děti mohou spinkat, nebo jen odpočívat
Odpoledne máme naplněna tvořivými aktivitami. Vyrábíme z přírodních materiálů, malujeme, modelujeme. Staráme se o zahradu, pracujeme se dřevem.
Při společných oslavách si chystáme sami oběd a občerstvení. Děti krájí a čistí zeleninu. Míchají, vaří, uklízejí a jedí to, co si společně navařily.
Během týdne mají děti každodenně zdravotní cvičení, rozvoj zdravých návyků a logopedickou prevenci.
„Nechci být dotěrná,“ řekla Sova při pohledu na spícího Klokánka, „ale není on trochu … jak bych to řekla … špinavý?“
„Děti by neměly být příliš čisté,“ vysvětlila jí Klokanice. „Nebo příliš hodné. Tedy chci říct, že samozřejmě mohou být, ale pak jsou nešťastné. A to bychom nechtěli, že?“
(z knihy Medvídek Pú)